O táboře
Páteří celého tábora je čtrnáctidenní celotáborová hra, kterou naši vedoucí připravují už dlouho před odjezdem na tábor. Téma programu se každoročně mění, ale soutěže jsou vždy připravovány tak, aby se mohly uplatnit všechny věkové kategorie dětí.
Tábor je zaměřen na vedení dětí k samostatnosti, poznávání přírody a rozvíjení sportovní zdatnosti. Organizujeme také celodenní výlety, táboráky a další akce. Zajímavostí je tzv. táborový BAR, kde si děti mohou za „táborové penízky“ získané v soutěžích koupit nějakou dobrůtku či drobnost pro potěšení.
Většina z nás tvoří táborové osazenstvo již od dětských let a zároveň pevné jádro naší táborové skupiny, která se o tábor stará celoročně. Vedoucí jsou dětem k dispozici doslova ve dne v noci a dokážou si vždy poradit. Znají tábor a jeho chod skrz naskrz z pohledu dítěte i vedoucího. Navíc mají osvědčení Kvalifikace oddílového vedoucího či hlavního vedoucího akreditované Ministerstvem školství ČR. Velmi oblíbení jsou samozřejmě i kuchaři a nezbytný zdravotník.
Ubytování
Děti jsou ubytovány po dvou, ve stanech s dřevěnou podsadou. Stany jsou vybaveny lůžky s matracemi. K naprostému pohodlí už stačí jen kvalitní spací pytel, který si děti přivezou. Dobré je mít i malý polštářek pod hlavu a deku, která slouží buď pro potažení matrace nebo v noci na přikrytí při větší zimě.
Stravování
Strava je podávána 5x denně v dostatečném množství (snídaně – svačina – oběd – svačina – večeře). Děti si samozřejmě mohou přidat, když mají málo. Máme dlouhými táborovými roky prověřené kuchaře, kteří mají děti rádi a u kterých jim chutná. Stále se u nás vaří na kamnech, ve kterých topíme dřevem.
Jak probíhá jeden den na táboře
Je osm hodin ráno a služba hlásí budíček. Služba, to je vždy jeden oddíl, který se pomáhá starat o chod tábora. Služby se střídají, aby vše bylo spravedlivé a nikdo si nemohl stěžovat. Protáhnout se na krátké rozcvičce, vyčistit zuby, poklidit ve stanu a hurá na snídani! Jen abych měl dost síly na všechny hry a aktivity alespoň do oběda…
Po snídani se píská ranní nástup, na kterém se dozvíme, co budeme dělat. A hurá na dopolední zaměstnání. Ne že bychom snad pracovali, ale dozvídáme se spoustu zajímavých věcí z přírody a tábornického života. Jak správně vázat uzle, jak se dorozumívat morseovkou, jak připravit oheň, jak se vydat na cestu s buzolou a mapou nebo jak poznat obyvatele lesů a rostliny, kterých je všude spousta. Součástí jsou různé hry a poznávací soutěže, takže se člověk vůbec nenudí!
Protože se nic nemá přehánět, stihneme do oběda také jednu z her, která se započítává do CTH. To je zkratka pro celotáborovou hru, jejímž vítězem je ten oddíl, který za čtrnáct dní nastřádá nejvíc bodů ze soutěží dílčích, které jsou náplní všech dnů. Některé jsou běhací, další vyráběcí, u jiných zase musíme myslet a využívat znalosti, které jsme se naučili. Samozřejmě, že nám z toho pěkně vyhládne, takže se těšíme na oběd.
Protože se nic nemá přehánět, stihneme do oběda také jednu z her, která se započítává do CTH. To je zkratka pro celotáborovou hru, jejímž vítězem je ten oddíl, který za čtrnáct dní nastřádá nejvíc bodů ze soutěží dílčích, které jsou náplní všech dnů. Některé jsou běhací, další vyráběcí, u jiných zase musíme myslet a využívat znalosti, které jsme se naučili. Samozřejmě, že nám z toho pěkně vyhládne, takže se těšíme na oběd.
Po dobrém jídle dobrý odpočinek. A tak nechybí polední klid, při kterém odpočíváme, relaxujeme a když je hezky, tak se koupeme. A hurá, už je tady pošta z domova! Takže chvilku odpočinku můžu využít i k tomu, abych napsal odpověď, jak se tu všichni máme.
Už se ale zase něco chystá. Další hra, která baví každého tak, že nikdo nechce skončit. Jenže když už víme, že nás čeká další a určitě přinejmenším stejně dobrá, rádi pokračujeme ve sbírání bodíků zase jinde. Celé odpoledne strávíme na louce a v lese, takže nikomu nepřijde, že už je vlastně čas na večeři.
Zase nám kuchaři ukuchtili takovou dobrotu, že se snad ani nehnu! Užívám chvilky volna do večerního nástupu, kde vyhodnotíme celý den. A když už se setmí, jdeme na kutě. Nejdřív ale vyčistit zuby a poslechnout si písničku na dobrou noc od našich vedoucích. A pak už krásně spíme, jako když vás do vody hodí…
Takhle nějak to tedy na našem táboře vypadá. Nejúžasnější na tom všem ale je, že šlo o popis jednoho jediného dne. A teď si představte, že těch dní je čtrnáct! Čtrnáct dní plných nejrůznějších her, soutěží a nekončící zábavy. Navíc v krásné, člověkem téměř netknuté přírodě. Nedivte se proto, že se sem chtějí všichni vracet – jak vedoucí, tak děti.
Vedení a instruktoři
Historie tábora
Rok 1971 – začátek
Psal se rok 1971 a hořovický pionýrský oddíl „Zelená stezka“ hledal prostor na pořádání letního tábora. Nalezl louku u Nučického mlýna na rozhraní okresů Plzeň–sever a Karlovy Vary, ideální prostorné místo na levém břehu řeky Střely, kde byl tábor nakonec v tomtéž roce uspořádán v polních stanech a provizorních přístřešcích. Tábor pokračoval i v následujících letech, ale děti z oddílu „Zelená stezka“, které tvořily převážnou část táborníků, dospěly a nadále se táborničení věnovat nechtěly. A tak na ně v roce 1975 navázal oddíl „Zlatá Střela“ ze Zaječova a v roce 1976 si tábořiště pronajal pionýrský oddíl z Nučic.
Konec 70. let – další etapa
Pro rok 1977 zůstalo tábořiště volné. Jednalo se o krásné táborové místo, o kterém věděl p. Karel Hlíza (angažoval se pro práci s dětmi na Hořovicku) a s p. Oldřichem Stříteckým, jehož manželka pracovala jako vedoucí 1. PS Beroun (na 1. ZDŠ Beroun – dnes základní Jungmannova škola), se domluvili na spolupráci. V tomto roce byla na louce partou kamarádů zbudována dřevěná táborová základna sloužící jako jídelna (později byly dostaveny další budovy – kuchyň, sklípek, sklady dřeva, zdravotní srub) a tím začala tradice letních táborů zejména pro děti z 1. ZDŠ Beroun.
Tábor probíhal 3 týdny – stany, polní provizorní kuchyně (nebyl zde kuchař, děti si vařily samy pod vedením svého dospělého oddílového vedoucího), latríny a dobrá nálada a nadšení. Tábor nebyl pouze oddílový, i když v rámci 1. PS Beroun působilo několik činnost vyvíjejících oddílů. Celková účast, včetně vedoucích a obsluhujícího personálu, byla cca 80 osob. Pozici hlavního vedoucího zastával Olda Střítecký, program připravoval Karel Hlíza a hospodářkou byla Hana Blínová (později Hodaňová). Tábor měl úspěch a pro příští rok 1978 již byly domluveny 2 běhy (oba třítýdenní). Hlavní vedoucí 1. běhu byl Olda Střítecký, 2. běhu Eva Rocheltová.
Pro tábor byli vždy potřeba nadšenci, kteří ho připravili – každoročně bylo třeba zajistit povolení k pořádání tábora s povodím Střely, lesní správou, hygienou, dále sehnat auto pro nezbytné zásobování jídlem a pitnou vodou, postavit stany a v neposlední řadě tábor personálně zabezpečit (kuchař, zdravotník, program a vedoucí k dětem). Tábory měly úspěch, děti na ně jezdily rády a nikomu nevadilo, že zde není elektřina, tekoucí pitná voda, chatičky, sprchy ani zázemí jakékoliv zděné budovy.
Rok 2003
V roce 2003 nám na základě rozhodnutí Povodí Vltavy nebylo umožněno nadále pořádat tábor u Nučického mlýna (louka se stala dle nového územního zaměření součástí zátopového pásma). Tak jsme v roce 2004 za pomoci táborníků, i těch bývalých, našich rodičů i kamarádů, prostě všech, kterým na tradici tábora záleží, tábor zbourali, převezli, znovu postavili a dobudovali cca o 4 km dál proti proudu Střely, kde táboříme doteď.
Rok 2006
V roce 2006 jsme navázali na rodinnou tradici a pod vedením Daniely Hodaňové (později Benešovské) probíhají tábory nadále. Dětem ani nám nadále nevadí, že už jde dnes o retro tábor stále bez elektřiny, mobilního signálu… a tak na Střelu přijede každoročně přibližně 70 nadšených dětí, aby tam s námi strávily nezapomenutelných 14 dní.